Slavnostní zakončení školního roku 2016/2017 jsme prožívali společně s rodičovskou veřejností již ve čtvrtek 29. června v lesonické sokolovně na představení divadelního kroužku Škodil. Všichni jeho členové předvedli svůj herecký talent ve dvou veselých veršovaných pohádkách - mladší žáci O Smolíčkovi a starší spolužáci O Dlouhém, Širokém a Bystrozrakém. Tuto příležitost jsme zároveň využili k rozloučení s našimi odcházejícími páťáky a k jejich tradičnímu pasování. Slavnostní akt „pasování“ vedl jako vždy pan starosta Pavel Herman, předal žákům absolventské šerpy a popřál jim mnoho úspěchů v dalším studiu.

Poté se naši páťáci „absolventi“ nečekaně ujali hlavního slova. Zavzpomínali na roky strávené v lesonické základní škole, s díky předali všem učitelkám a zaměstnancům školy památeční medaile, vázu s logem lesonické školy a jmény absolventů  roku 2012-2017 a svoje vystoupení završili přednesem básně, kterou pro tuto příležitost složili.

 Dovoluji si doslovně citovat z jejich úžasného „projevu“ (psáno kurzívou), na jehož režii se společně podíleli a mile nás i všechny přítomné překvapili:

1. dějství

 „Tak a je to tady - vystupujeme z rychlíku Základní škola Lesonice - do úplně jiné školy. Milá paní, ředitelko, současná paní ředitelko, paní učitelky, milí spolužáci, milí rodiče a také Vy, co jste se přišli na nás podívat. Teď Vám chceme něco říct o naší cestě od první třídy do páté.

 Už je to pět let, co jsme nastoupili do první třídy lesonické základní školy. Psal se rok 2012 a tento školní rok byl výjimečný nejen pro nás prvňáky, ale i pro celou školu. V roce 2013 jsme oslavili sté výročí školy a pečlivě jsme se na tuto oslavu připravovali.

Trvalou vzpomínkou pro nás bude štafetové dřepování, které je zapsáno v České knize rekordů. Zároveň jsme hráli divadlo O perníkové chaloupce. Okusili jsme pocit stát na prknech, co znamenají svět, a prakticky od této chvíle jsme každý rok sehráli nový divadelní kousek. V první třídě jsme také společně začali pracovat na založení školní zahrady. Vysadili jsme čtyři ovocné stromy a  připravovali základ pro bylinkovou zahrádku. Postavena byla venkovní pergola, která posloužila při oslavách školy. V poslední řadě bych rád zmínil logo školy, na kterém se žáci podíleli. (Jan Hladík)

Druhá třída – můj první rok v této úžasné škole. Ve druhé třídě nás učila paní ředitelka Emilie Mácová. Ve druhé třídě jsem se seznámila s mými současnými spolužáky. Jsem ráda, že jsme se s mojí rodinou přestěhovali zrovna sem. (Vendula Gavendová)

Ve třetí třídě k nám do školy přišel nový spolužák Petr Kilián. Nebyl tu ani rok a šel do jiné školy, ale zahrál s námi vánoční pohádku Vánoční přání. Ten rok jsme se naučili vyjmenovaná slova v českém jazyce a v matematice dělení se zbytkem. Na konci roku jsme hráli pohádku Zvířátka a loupežníci. (Nela Houdková)

Začali jsme čtvrtou třídu v roce 2015-2016, přišla nová paní učitelka Bognerová a v únoru 2016 k nám přišel nový žák  Aleš Patěk. Zároveň jsme měli zdravou školní kuchařku, měli jsme kruhový trénink na židličkách a byli jsme v doškové chalupě v Petrovicích. Měli jsme také den seniorů a plavání se ZŠ Moravský Krumlov se 4. B. Byl u nás pan s drumbeny a měli jsme recitační soutěž. Na besedě byl u nás poslanec ČR Jiří Mihola, záchranná služba,  policie ČR a tatínek našeho spolužáka - pan Mark Gaiger, který nám vyprávěl o své rodné zemi. (Jakub Ondráček)

V páté třídě nás učila nová paní učitelka Lenka Doupovcová. S paní učitelkou jsme zažili plno legrace, např. školní výlet do Jevišovic a podzemí v Přeskačích. Měli jsme také projekt a soutěže o Karlu IV. Tahle doba nás provázela celý rok. Pod vánočním stromem jsme hráli na flétny a také vánoční pohádku O čtvrtém králi. Dnes budeme hrát pohádku Dlouhý, Široký a Bystrozraký. I když nás bylo na začátku pět a teď jsme jen čtyři, i tak to prostě všechno zvládnem. Bohužel jsou i špatné zprávy. Letos musela naši školu opustit ze zdravotních důvodů paní ředitelka Emilie Mácová. Všichni jí přejeme moc štěstí a ať se brzy uzdraví. Velmi si vážíme toho, že jsme se tu naučili psát, číst a počítat. Budete nám moc chybět. Ještě jednou DÍKY!“… (všichni)

2. dějství

„Vážená paní ředitelko, paní učitelky a ostatní zaměstnankyně školy,

už pět let od vás každoročně dostáváme pochvalné listy a ocenění za naši práci, jako např. vzornou reprezentaci školy, recitační soutěže, sběrové aktivity apod. Tentokrát bychom na oplátku rádi ocenili vás, neboť i vy máte ve škole velké zásluhy.

Naší první učitelkou byla paní Emilie Mácová, která nás krůček po krůčku učila číst, psát a počítat. Měla s námi vždy velkou trpělivost a dokázala v nás vzbudit lásku ke škole. Za to všechno jí dnes moc děkujeme a předáváme medaili za nejlepší paní ředitelku, která zároveň stála v čele celé školy.

Při nástupu do 3. třídy jsme dostali novou učitelku, a to Zdenku Čechovskou, které bychom rádi předali medaili za nejlepší paní učitelku. Kromě toho, že nás naučila spoustu věcí, nacvičila s námi módní přehlídku na školním plese a tím v nás probudila cit pro módu.

Čtvrtou třídou nás provázela paní učitelka Anděla Bognerová, které také patří ocenění za nejlepší paní učitelku. Za jejího působení jsme rádi zůstávali po škole, protože po vyučování vedla kroužek němčiny. Nezapomenutelné bylo také plavání, kde jsme zažili spoustu legrace.

Naše působení v lesonické škole končíme s paní učitelkou Lenkou Doupovcovou, která si rovněž zasluhuje medaili za nejlepší paní učitelku. Nejen, že nás hodně naučila, ale výrazně nás podporuje na uměleckém poli, neboť nás přiměla ke hře na flétny. Velký úspěch mělo naše hudební těleso při rozsvěcování vánočního stromu.

Díky paní učitelce Ivaně Krškové umíme anglicky, proto jí dnes předáváme medaili za nejlepší paní učitelku angličtiny. Věříme, že se svými jazykovými znalostmi se neztratíme jak v našich nových školách, tak i v zahraničí. Thank  you.

Medaile za nejlepší družinářku patří paní Simoně Houdkové, která vždy trpělivě snášela naše mírné zlobení. Po vyučování jsme se vždy do družiny těšili, protože jsme se tady mohli věnovat svým koníčkům. Oceňujeme společné výlety do okolní přírody a každým rokem jsme udělali radost našim maminkám, když jsme jim přinesli kytičku konvalinek.

Nesmíme zapomenout na tetu Jaroslavu Fialovou, která od nás získává medaili za nejlepší tetu školnici. Její zásluhou celá škola zářila čistotou a vždy se na nás usmívala. Na ni jsme se vždy v poledne nejvíce těšili, protože nám vydávala obědy. Děkujeme za ochotu, když jsme se po uzamčení školy vraceli pro zapomenuté sešity.

Medaile za skvělý zástup za tetu Jarku patří tetě Barboře Lelkové, která v pracovní době nikdy nelelkuje a dělá vše pro to, aby naše škola byla vždy čistá, voňavá a obědy byly včas na stole.“(všichni)

3. dějství

„V Lesonicích do lavice pátý zářez uděláme,

odcházíme, netruchlete, všechny Vás tu rádi máme!

Někdo školu proklíná, pro nás jste jak rodina,

společně se učíme, na novou látku čučíme.

Vše, co chceme, dokážeme, nezdarům se zasmějeme.

Vyvalíme oči a kolotoč se točí -

tak to chodí rok co rok, látku berem krok sun krok.

Teď však přišel čas jít dál, kdo z nás by se změny bál?

V životě už to tak bývá -

jeden pláče, druhý zpívá, třetí tápe, čtvrtý zná, pátý umí, šestý má.

Za vše pěkně děkujeme, rádi na Vás vzpomeneme.

Závěrem jen pac a pusu, loučíme se bez rámusu.“

(všichni)

K této básnické tečce už není opravdu co dodat, viďte!

Naši milí páťáci, Nelinko, Vendulko, Honzíku a Kubíku - vám a jen vám patří poděkování za toto krásné rozloučení. My se ale opravdu neloučíme a doufám, že budete i dále našimi věrnými kamarády a pomocníky. Přeji vám za všechny učitele a zaměstnance školy hodně úspěchů na druhém stupni ZŠ, skvělé učitele, spoustu nových kamarádů a stále dobrou náladu!

A slovo na závěr…

Tento školní rok byl pro mne novým začátkem - vlastně pokračováním po krátké přetržce v působení na málotřídní škole. Velice si vážím podpory - ať ze strany kolegyň ze školy, rodičů a veřejnosti, tak i maximální důvěry a vstřícnosti ze strany pana starosty a obce. Těší mne, že mohu pracovat ve školičce, o kterou obec tak vzorně a příkladně pečuje.

Myslím, že nejkrásnějším oceněním a poděkováním pro nás všechny je spokojenost našich žáků. Je důkazem toho, že naše společné úsilí a úzká spolupráce s rodiči a obcí, která je možná pouze na málotřídní škole, se vyplatí.

V tomto čase již prožíváme zasloužené dny volna a odpočinku o prázdninách a dovolených. Pro nás učitele i zaměstnance školy je to však zároveň i čas na načerpání nových sil a přípravu nového školního roku. Po odchodu mé kolegyně - paní ředitelky Emilie Mácové - jsem byla pověřena řízením školy. Je to velká výzva a nelehký úkol pokračovat v jejím plném nasazení. Škola za jejího působení dosáhla nemalého věhlasu v okolí. V rámci mimoškolních aktivit to bylo především založení divadelního kroužku Školní divadlo, který vychovává nadané „herce“ - doufám, že k radosti místního divadelního spolku, tradici setkávání s důchodci, vystoupení u vánočního stromu a další. Je pro mne velkou ctí, že jsem poznala kolegyni tak blízkou mému srdci - „malotříďačku“. Bude pro mne vždy velkým „lidským“ vzorem. Děkuji, Emilko!

V novém školním roce přivítáme tři nové žáky a dvě nové kvalifikované kolegyně. Od září bude učit první třídu se dvěma ročníky (1. a 3. ročník) paní učitelka Mgr. Lenka Kroutilová z Ivančic. Do školní družiny nastoupí vychovatelka slečna Bc. Štěpánka Janštová z Petrovic. Ve druhé třídě se bude učit 2., 4. a 5. ročník.  Paní učitelka Simona Houdková bude ve škole působit jako speciální pedagog pro integrovaného žáka. Nadále počítáme s pomocí paní učitelky Mgr. Anděly Bognerové, která připravuje pro žáky 1. a 2. ročníku zájmový kroužek angličtiny a němčiny. Ve své činnosti bude pokračovat školní divadlo a kroužek flétniček. Další zájmové kroužky a aktivity přizpůsobí škola dle poptávky a zájmu žáků a rodičů v průběhu měsíce září. Zvažujeme též úzkou spolupráci se středisky volného času v Moravském Krumlově a Ivančicích, které nabízejí spoustu zajímavých doprovodných programů a aktuálních projektů k rozšíření učiva na I. stupni základní školy. V neposlední řadě bychom rády přizpůsobily zájmu rodičů provoz ranní a odpolední družiny a zařadily do výchovně-vzdělávacího programu školní družiny domácí přípravu na vyučování. Velkou pozornost jsme s kolegyněmi věnovaly obnovení a nákupu učebnic a pomůcek tak, aby byly v souladu s požadavky školního vzdělávacího programu, který klade velké nároky na všestranný rozvoj žáků. Děti se mohou těšit na nové učebnice a pracovní sešity, které s podporou obecního úřadu budou dostávat nadále zdarma.

Během prázdnin se též upravuje zázemí pro 1. třídu (učebnu), kde se rozšíří prostor pro hudebně - pohybovou výchovu a koutek aktivní angličtiny (činnostní hry a pomůcky pro výuku angličtiny). Ve 2. třídě budeme postupně budovat pro starší žáky informační a reedukační centrum s počítačem. Zde si děti budou moci vyhledávat potřebné informace a zdokonalovat a prověřovat svoje znalosti pomocí počítačového programu s tiskovým výstupem. Škola bude také částečně využívat jako speciální detašované pracoviště po drobných úpravách místnost v klubovně hasičské zbrojnice. Upravujeme též prostory pro školní družinu a verandu s vchodem na zahrádku uzpůsobíme na zimní zahradu. Během měsíce června se již podařilo vytvořit zázemí šatny pro učitele a tzv. čistý sklad pomůcek. Nemalé opravy nás čekají také na zahrádce. Ve spolupráci s obcí bude zabezpečeno okolí jezírka a dále zvelebováno celé prostranství školní zahrady. Všechny tyto změny by nemohly být realizovány bez výrazné podpory obecního úřadu, velkého pracovního nasazení všech zaměstnanců školy a bez pomoci rodičů.

Věřím, že se nám společně nadále podaří vytvářet pro naše žáky příjemné a klidné prostředí a udržovat domácí atmosféru, která byla a je pro „naši“ málotřídní školičku velkou předností. Děkuji všem, kteří nám v tom budou fandit a držet palce!

Mgr. Lenka Doupovcová, ředitelka ZŠ Lesonice